Ořechy a třešně
Václav Misař

Misařovy malby neposkytují smysl, ale zkoumají smysly. Nejprve zcela přirozeně, ale vážně vybudí k pohledu. Nutí nás se dívat, ale dívat se skutečně, abychom tak vytvořili prostor pro znepokojení. Znepokojení duše, ale především těla: vůně ohně či letního ovoce, sladká či hořká chuť na jazyku,kousek melodie nebo píseň větru pronikající ušním bubínkem. A touha, která vychází z detailů. Ruka, šíje, dveře, oblak, strom…vybízejí nás ke snění, či k prožívání nočních můr. Povědomost námětů a práce se světlem nás uklidňují, aby nás ještě účinněji přenesly do jiné reality, do znepokojivé cizoty („unheimlich“).